Nechte se vyfotit
Kvůli tématu žena a muž byly popsány již stohy papíru, přeplněné tisíce e-mailových schránek a zahlcené milióny počítačových hard disků. Spory, konflikty a nedorozumění mezi pohlavími jsou vděčným předmětem ženských i mužských časopisů, které by snad jinak ani nevznikly, zaplňují ordinace psychiatrů, psychologů a psychoterapeutů a plní kapsy kartářkám, astrologům, léčitelům a bůhví komu ještě. Ženy toužící po pochopení a po řešení problémů s milenci, manžely a partnery se uchylují k nakupování, kurzům orientálního tance, flamenca či salsy, k výpravám do Himalájí, k pořizování domácích mazlíčků či dokonce dalších potomků. Vše ve snaze objevit nový smysl života, pochopit mužské myšlení či znovu získat sebevědomí. Já ale všem více či méně zoufalým, životem zkoušeným ženám ve svém okolí doporučuji svou kamarádku Evu.
Eva je fotografka, která ve svém smíchovském ateliéru fotí ženy jakéhokoliv věku a jako zázrakem jim navrací energii, sebevědomí, jiskru a chuť do života. Nezáleží na tom, jestli jste hubená jako žirafa nebo máte pár kilo navíc, jestli je vám sotva dvacet nebo už jste překročila padesátku, jestli se umíte na fotkách tvářit a nebo focení z duše nenávidíte. Za dvě hodiny v sobě objevíte své vnitřní já, o kterém jste si dávno myslela, že jste o ně přišla, nebo o kterém jste doposud ani nevěděla.
Já jsem za Evou shodou okolností poprvé přišla pár dní poté, co jsem svého tehdejšího milence nachytala v posteli s blonďatou dvacítkou a on vzniklou situaci vyřešil tím, že se beze slova vypařil. Byla jsem zdravě naštvaná, ublížená, zklamaná, cloumaly mnou emoce a moje sebevědomí se z posledních sil drželo asi deset centimetrů nad zemí. Byla jsem unavená, nevyspalá, přepracovaná a frustrovaná. Kamarádky mi svými dobře míněnými radami lezly na nervy, protože to, že se mám na něj vykašlat a nemyslet na něj, jsem věděla sama a nepotřebovala jsem to neustále kolem dokola řešit po esemeskách. Do Evina ateliéru jsem šla s myšlenkou, že když se to povede, budu mít třeba pár hezkých fotek, které mi v šedesáti připomenou, jaká jsem byla kdysi kočka, a to je asi tak všechno. Ovšem to jsem ještě zdaleka netušila, co mě tam čeká.
Eva je energická ženská od rány, která si rozhodně nebere servítky a na rovinu vám řekne, co si myslí. Během focení zvládá živě povídat o všem možném, vyřídit telefony, vykouřit několik cigaret a vypít litry kafe ze svých starožitných hrníčků. Znalecky zhodnotila moje prsa, zadek i nohy, řekla mi, ať klidně vystrčím břicho, protože se na fotkách stejně vyretušuje, a nemilosrdně vyhodila všechno oblečení, které jsem si s sebou přinesla na focení a které jí přišlo málo sexy, málo odhalující, málo živelné nebo příliš nudné.
Během následujících dvou hodin ze mě udělala hříšného anděla, rozvernou Lolitku z Texasu, japonskou gejšu, barakudu v černých podvazcích i padlou děvu nočních ulic. Ke svému údivu jsem zjistila, že před jejím objektivem se ze mě stává komediantka, filmová hvězda, dračice i lehká holka. Že všechny emoce, které se ve mně dlouho hromadily, i všechen vztek posledních dní, jakoby zázrakem mizí a proměňují se v energii, o které bych přísahala, že už ji nemám kde brát. Nejenže se moje ženské sebevědomí odlepilo od země, ale vzneslo se až k nebi, kde roztáhlo křídla a ovládlo celý svět, nebo mi to tak aspoň připadalo. Uvědomovala jsem si každý centimetr svého těla, své ženskosti, své smyslnosti a nespoutanosti. Najednou mi bylo všechno jedno a zdálo se mi, že i kdyby se všichni moji milenci stavěli na hlavu, mně je to úplně fuk, protože já si zasloužím, aby mi celé mužské pokolení leželo u nohou.
Tato čerstvě získaná euforie mě neopouštěla ani během následujících několika dní. Dlouho jsem pak přemýšlela, čím to je a co zvláštního se v onom smíchovském ateliéru vlastně odehrává. A pak mi to došlo. Eva totiž svou prací a přístupem k ní vytváří atmosféru ženské sounáležitosti, loajality a energie, která se z našeho uspěchaného a věčně vynervovaného světa pomalu vytrácí. Její ateliér je čistě ženským světem, kde rivalita zůstává za dveřmi a práh smí překročit jen čistá podstata ženství, soudržnost, uvolněnost a ženské spiklenectví. Kde není prostor pro nejistotu a pochybnosti. Je to místo, kde můžete oslavit svou ženskost a smyslnost, být sama sebou a milovat sebe a svoje tělo i s jeho nedostatky. Uvědomit si, že jste sama sobě nejlepší kamarádkou a že si od života zasloužíte to nejlepší, co můžete dostat.
Takže až budete mít příště pocit, že se propadáte do své soukromé propasti, na všechno se vykašlete a zajděte za Evou. Zaručuji vám, že všechny bolístky a chmury vezmou hodně rychle nohy na ramena a strach z vaší nově nabyté ženské síly jim už nikdy nedovolí znovu se k vám podle vetřít.
Upozornění: Výše uvedený úryvek z knihy Povídky pro velký holky je duševním vlastnictvím autorky a podléhá ochraně autorských práv dle zákona. Jeho kopírování, veřejné či komerční použití a šíření bez svolení autorky není dovoleno. Další informace na www.barboraknobova.cz © Barbora Knobová 2008
